Obor výběru efektivní konstanty vazby
Následující rovnice (2) a (3) definují dva obory (číselné intervaly) kladných hodnot kvadrátů efektivní konstanty vazby. Kvadrát konstant je zvolen za účelem zobrazení v grafu také záporných hodnot, které odpovídají ryze komplexnímu číslu efektivních konstant. v každém případě křivky grafu vyznačují tři podstatné body. Graf na obr.1 platný pro kvadrát g1 má nulové body pro argument A1=-2 resp. A1=-5,23606797749979, zatímco na obr.2, graf pro kvadrát g2, má nulové body pro argument A2=0 a A2=-0,76393202250021. Což jsou čísla reprezentovaná odečtením druhé odmocniny z pěti od -3, resp. přičtením téže odmocniny k číslu -3 jak naznačují rovnice (4) a (5).
(2)
(3)
Obr.1
Obr.2
(4)
(5)
Body 0 a -2 jsou řešením pro A obou rovnic (2) a (3). Z toho vyplývá, že nulový interaktor, který charakterizuje nulovou interakci mezi body vakua je rovnocenný interaktoru -2, který reprezentuje základní interaktor vyjadřující ekvivalenci celkové hmotnosti (energie) systému (vesmíru) k celkové záporné energii "gravitačního" pole systému (vesmíru).
Číselný interval (-5.23..,-2) ve kterém 0<g1<1 určuje pravděpodobně oblast silných interakcí a číselný interval (-0,76.., 0) určuje oblast slabých interakcí tedy i elektromagnetické interakce, zatímco gravitační interakce v obou vystupuje jako nejslabší. V prvém případě je reprezentována interaktorem -2, ve druhém případě interaktorem 0.
Význačnou vlastností obou definovaných číselných intervalů jsou body ve kterých g1=g2=1. Řešíme-li obě rovnice přímo pro levou stranu rovnou jedné dostaneme A1=-1+i, A2=-1-i, kde v tomto případě i značí imaginární jednotku. Můžeme tvrdit, že v tomto bodě se potkává svět slabých interakcí se světem silných interakcí, které jsou ohraničeny nulovými vazebními konstantami. Zdůvodněním je, že obě rovnice vyhovují oběma hodnotám A1 a A2, přičemž A1+A2=-2 a také A1*A2=2, A1-A2=2i, A2-A1=-2i. V skutečnosti, jak napovídají oba grafy, dospějeme k hodnotě g1=1 libovolně blízko v okolí argumentu A1=-3,408.. a k hodnotě g2=1 libovolně blízko v okolí argumentu A2=-0,5856.. . Hodnoty g1 a g2 jsou zde stále ve druhé mocnině.