Gravitační náboj ve smyslu kvantové mechaniky
Jednou z bariér mezi gravitačním a elektromagnetickým polem na cestě k jejich sjednocení je rozdílné vyjádření náboje příslušného pole. Zatímco jednotkový elektrický náboj ve své primární podobě jednoznačně určuje za pomoci univerzálních konstant základní konstantu elektromagnetické interakce, někdy nazývanou konstantou jemné struktury a, nemá gravitační interakce přisouzenou bezrozměrnou veličinu s tímto významem. Další úvahy jsou pokusem najít bezrozměrnou veličinu pro gravitační pole s významem obecnějšího „náboje“ nebo „parametru“ gravitační interakce.
Následujícím výrazem
je definován kvadrát parametru gravitační interakce závislý na hmotnostech zúčastněných identit a jejich vzdálenosti gravitační vazby. Jestliže položíme
, kde k je gravitační konstanta a c rychlost světla,
s významem gravitačního poloměru objektu s hmotností M+m, pak lze
podrobit diskusi čtyři významné body dané vzdáleností vazby r oddělující
tři oblasti definovaného parametru. Běžně se pro gravitační poloměr používá
dvojnásobek uvedené veličiny s významem Schwarzschildova poloměru nebo
gravitačního poloměru ve smyslu obecné teorie relativity. Zřejmě pro r
rostoucí do nekonečna nabývá parametr g nulové
hodnoty ve shodě s klasickým pojetím gravitace, kdy hmotné body v nekonečnu
na sebe nepůsobí. Při r=rg, tedy vzdálenosti vazby rovné polovičnímu
Schwarzschildovu poloměru bude g2=1.
Podrobnější rozbor vede k závěru, že k tomu abychom z gravitačního
poloměru vynesly částici o hmotnosti m potřebujeme energii ekvivalentní právě
této hmotnosti. Oblast parametru, kterou uvedený výraz vymezuje mezi
Schwarzschildovým poloměrem a nekonečnem lze nazvat oblastí vnější
gravitace a elektromagnetické interakce. Pro r=rg/2 dává zavedený
výraz hodnotu g2=0. Z
hlediska gravitační interakce (bezrozměrného parametru gravitační
interakce) je tato vzdálenost vazby totéž jako nekonečno. V intervalu
mezi polovičním Schwarzschildovým poloměrem
a polovičkou gravitačního poloměru se nachází oblast působení vnitřní
gravitace a snad interakce silná (gluonová), která na malých vzdálenostech
rovněž vymizí. Při vzdálenostech menších než
rg/2 bude hodnota kvadrátu parametru záporná. V mluvě
interakcí jde o odpudivé síly, které na poloměru r=0 rostou nad všechny
meze.
Pozn.:
1) Hodnota parametru g2=3/4 odpovídající vzdálenosti vazby rovné Schwarzschildově poloměru vyžaduje k vynesení částice o hmotnosti m energii ekvivalentní hmotnosti m/2.
2) Existence nulové interakce na menší vzdálenosti než gravitační poloměr a odpudivé interakce na ještě menších vzdálenostech vede tunelovým efektem v kvantovém světě černých děr k podstatně rychlejšímu vypařování těchto objektů.
3) Asymptotická volnost ve vázaných systémech kvarků má pravděpodobně svůj původ ve vymizení interakce na vzdálenostech pod gravitačním poloměrem vázané struktury.
4) Kvantový gravitační svět, narozdíl od klasické
Newtonovy gravitace i gravitace podle obecné teorie A. Einsteina, nedovoluje
vzniknout singularitám s nekonečnou hustotou energie a teploty na nulových
rozměrech prostoru.